Zaanse Chans

Jeden den jsme chtěly věnovat nizozemskému venkovu a vyrazily do městečka Zaanse Schans. Miruše autobusem, Síma a já na plečkách. Měly jsme představu malinkých holandských vesniček. Bohužel jsme na žádnou nenarazily. Žádné vesnice tu nejsou! Když už se podaří vyjet z průmyslového (hnusného) předměsí, jede se chvilku přírodou, pak začnou buď domečky nebo další předměstí dalšího města. Nizozemí je totiž mrňavá země s vysokou hustotou obyvatel. No a ty lidi se někam vejít musej. Z vesnic se stala města. Mezi nimi se pasou krávy, ovce. Není třeba plotů, jejich prostor je pěkně vymezen kanály.

Jak vyjet z Amstru? Není nic jednoduššího. Dojede se na Central Station, tedy na hlavní vlakové nádraží. Projede se tunelem, odkud vylítávají kolaři jako včeličky. Hned za monumentální budovou vlakového centra je ferry centrum. Lodě čile a zadarmo převážejí své pasažéry s plečkami i bez do třech míst na druhé straně. A že to je cvrkot!

My jsme do Zaanse Schans jely přes Zandaam. Cesta se nám moc nezamlouvala, tak jsme si na zpátky nechaly poradit jinou, přes Oostzaan a Landsmeer. To už bylo lepší. Užily jsme si typickou krajinu, městečka, kde jsou ploty mezi domky nahrazeny vodou a zahrádky, které kvetou i v říjnu. Celkově jsme určitě nenajely víc než 50 km. Do práce to mám 25 km, jezdím to na kole. Na opravdickém kole mi cesta trvá něco kolem hodiny. Na holandských kombajnech je třeba časovou dotaci výrazně navýšit.

V Zaanse Schans jsme se potkaly s Miruší. Ta už prošla muzeum i některé mlýny, fotila a vrněla blahem, protože ji skanzen nadchnul na nejvyšší míru. Tohle byla ta pravá vesnice, jak jsme si ji představovaly! Bohužel už existují jen jako vzpomínka na minulost, mucholapka na turisty.