Haarlem mi připadal jako zmenšený Amsterdam, půvabný a útulný, všechno pěkně při ruce. Zvláště nás zajímal obrovský mlýn, první, co jsme v Nizozemsku zahlédly. Mě navíc přitahovalo  Frans Hals Museum (12 e)

Harleem jsem dosud znala jen jako malířský pojem harleemská škola, kterou založil a vedl Frans Hals. Je mi sympatický. Povznesl se nad vznešenost. Maloval, jako by fotil momentky, které vystihují charakter objektu. Někdy i dost nemilosrdně. Lidskou povahu dokáže vystihnout geniálně. Nejraději mám Veselého pijáka. I toho, co mám doma, i toho od Halse. Frans Hals měl nevšední život jako všichni výjimeční lidé. Navíc žil v době třicetileté války, což samo o sobě garantuje, že je o hru na survival postaráno. Dožil se, zdůrazňuji v té době, 86ti let! Bohužel ta závěrečná etapa nebyla žádná hitparáda, protože se ubytoval v chudobinci, kde platil svými obrazy za to, aby vůbec dostal najíst. No a teď je z chudobince honosné muzeum, jenže si to už moc neužije. Mimochodem, byla jsem malinko zklamaná, protože ty jeho top obrazy jsou úplně jinde.

Harleem

Frans Hals Museum